Zásahem proti studentské manifestaci dne 17. listopadu 1989 započal v Československu sled událostí vedoucí ke změně politického a společenského režimu, a to od státního socialismu s vedoucí úlohou jedné strany v systém, který se postupně ustavil jako liberálně demokratický a kapitalistický. Úkolem přednášky bude popsat některé aspekty historického procesu přechodu k demokracii pojmoslovím politické teorie. Nakolik byla „sametová revoluce“ opravdu revolucí? Jaké důsledky má vlastně to, zda něco označíme za revoluci, nebo nikoli? Jakým způsobem lze rozlišit různé důrazy na kontinuitu a diskontinuitu mezi dvěma československými režimy? Přinesla sametová revoluce nějaké inovativní formy, pokud jde o politické instituce či revoluční praxi? Jaký byl důvod krátkého života Občanského fóra? Jaké místo má moment přechodu v současné politice paměti a jakým způsobem v jejím případě Masarykovo rčení, že státy, resp. režimy „se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily“?
Jan Géryk je právní teoretik a politolog. V současnosti působí jako vědecký pracovník Centra pro teoretická studia UK / AV ČR a na Ústavu státu a práva AV ČR. Odborně se zabývá především politickou teorií, dopadem současných změn, zejména společenského zrychlení, na politické systémy a také dobami přechodu mezi politickými režimy. Je spolueditoremknihy Otisky sametové revoluce: Kde přebývá devětaosmdesátý a autorem knihy Společnost úzkosti: Jak souvisí politika, čas a duševní zdraví. Publikuje také například v Salonu Práva nebo časopise Host. Valašskomeziříčskému publiku je znám také z divadelních prken.
