Portrét něžného neonacisty.
Dalibor K. (37) pracuje jako lakýrník, točí amatérské horory, skládá naštvané písně, maluje a je neonacista. Blíží se mu čtyřicítka, ale stále bydlí se svojí mámou Věrou (63). Nesnáší svoji práci, cikány, Židy, uprchlíky, homosexuály, Merkelovou, pavouky a zubaře.
„Náš film není portrét jen jednoho “nazi-šílence”, film ukazuje, že s nenávistnými postoji souhlasí jeho kolegové, spolužáci, kamarádi i nejbližší. Naší neskromnou ambicí je skrze Dalibora nahlédnout do hlav a srdcí tisíců lidí, kteří svůj světonázor podřídili nenávistnému strachu z jinakosti. Ukázat, z jakého podhoubí se rodí novodobá vlna rasismu a nesnášenlivosti,“ říká ke svému filmu Vít Klusák.
Neonacista Dalibor i ostatní postavy filmu jsou zcela autentické. Nacházejí se ve svém přirozeném prostředí a jednají a hovoří výhradně za sebe. V tomto smyslu se jedná o dokumentární film. Snímání a režie pak vycházejí z postupů hraného filmu, díky čemuž Svět podle Daliborka výrazně překonává estetiku dokumentárních reportáží.
